Evo obligátní otázka: proč panenky? Jsi vystudovaná loutkářka, proč ne loutky?
E: Loutka a panenka muže být to samé pokud je oživená. Pro mě je pohyblivá panenka kouzelná, protože lidem ožívá v rukou.

Kdy jsi s panenkami začala?
E:Asi před třemi lety, ale pro mě jsou to stále „panenkoloutky" a loutky dělám už 18 let. Ale v dětství jsem si šila ponožkové panáčky :-).

Kdo nebo co tě inspiruje? co tě motivuje?
E:Často si vyřežu jen hlavičku a přemýšlím kdo to vlastně je ...

Jsi jednou ze skvělých českých panenkářek - kdo vezme do ruky tvoji panenku, nemá chuť ji vrátit. Z panenek z lipového dřeva dýchá život, konec konců dřevo živé je ... nebo jak je to s tím materiálem? Čím je lipové dřevo pro tebe?
E:Hlavně mě baví způsob jakým se opracovává struktura, stupy dlát,variace povrchové úpravy a to že každý kousek je originálem.

Dřevěné panenky nejsou tak náchylné na rozbití, přežijí klidně i několik generací ... je potřeba dřevo nějak speciálně upravovat, aby odolávalo času.
E:pokud je v interieru, pouze proti prachu nebo osahání, ale také muže dostat patinu z doteku lidí a to se mi zrovna líbí.

Když se panenka přesto přes všechno poškodí. Co potom?
E:lepidlo na dřevo pomůže, není to taková tragedie.

Je panenka dobrá investice? Co mi jako zájemci přinese?
E:No asi co jsem říkala, že máte doma bytost kterou si samy oživíte.

Jaký máš k panenkám vztah ty? Myslím obecně ...
E:Já to moc nerozlišuji, sošky , panenky, loutky, prostě to se mnou musí emociálně pohnout.

A co "tvoje" panenky, které řežeš, maluješ, dáváš jim duši - je to pro tebe jen práce? Máš k nim vztah?
E:To je stejné, abych s nimi byla spokojená, musejí ve mě něco vyvolat. Jsou to moje děti.

Máš pravdu, tvoje panenky jsou bytosti, které není možné si neoblíbit ... Vidím to v naší galerii. Přijde zájemce nebo sběratel, vezme panenku do rukou a ona pohne hlavičkou, stulí se mu do náručí a je to – láska na celý život.